Nicholas Winton aneb Příběh muže, který zachránil 669 dětí!

Nicholas Winton

Nicholas Winton se narodil 19. 5. 1909 v Londýně do židovské rodiny. Winton svůj původ nikdy nezapíral, i když byla jeho rodina ze židovské komunity vyloučena. Studoval na školách v Hampsteadu a ve Stowe. Stal se realitním makléřem. Často cestoval po Evropě, mimo jiné také bydlel v Německu, kde pracoval v bance. Počátkem třicátých let se vrátil do Anglie. V roce 1938 se Nicholas Winton chystal odjet na dovolenou do Alp.

Situaci změnil telefonát od jeho přítele, který jej seznámil se situací v Československu a naléhavě prosil o pomoc. Nicholas Winton neváhal a okamžitě odcestoval do Prahy s jasným úmyslem pomáhat ohroženým lidem. V Praze si zřídil kancelář a aktivně se snažil kontaktovat zahraniční ambasády s cílem zajistit azyl pro co nejvíce Čechoslováků, kterým hrozí nebezpečí. Pozitivní odpověď přišla jen z Velké Británie, ostatní země již uzavřely své hranice. Ze strany britských ambasadorů byly ovšem určeny velmi přísné podmínky pro převoz židů na území Velké Británie. Hranice směly překročit pouze děti a za každé z nich muselo být zaplaceno 50 liber. Nicholas Winton měl kancelář v jednom z pražských domů a ta se začala plnit rodiči, kteří chtěli své děti uchránit před nebezpečím nacismu. Byly vytvořeny archy s fotkami všech přihlášených dětí, které byly zanedlouho otištěny v britském tisku. Rodiny, které chtěly adoptovat jedno z československých dětí, si tak mohly vybrat. Ovšem času nebylo nazbyt, vše muselo probíhat velmi svižně. Když byly všechny děti zaregistrovány a rodiny ve Velké Británii si vybraly, kterému z nich poskytnou azyl, musel Nicholas Winton zajistit víza a vlaky. Situace se ukázala být natolik nouzová, že se rozhodl víza padělat a opět se tak vystavil značnému riziku. Osm vlaků úspěšně projelo přes Německo a Francii do Velké Británie, kde se děti dostaly do nových, bezpečných domovů. Poslední, devátý vlak s 250 dětmi do Británie nedojel, 1. 9. 1939 vypukla druhá světová válka. I přesto, že poslední vlak se nepodařilo vypravit, Nicholas Winton svými činy zachránil 669 československých dětí.

Po válce se Nicholas Winton navrátil do své rodné Británie, kde se po válečném nasazení v RAF věnoval úřednické práci. Celé desítky let držel svůj šlechetný skutek v tajnosti. Nebýt jeho ženy Grety, která spisy s fotkami dětí náhodou nalezla na půdě jejich domu, zřejmě bychom se nikdy o vysoce humánním činu Nicholase Wintona nedozvěděli. V roce 1998 pozval prezident Václav Havel Nicholase Wintona na soukromou návštěvu do Prahy a udělil mu řád T. G. Masaryka. Ve své rodné zemi byl královnou povýšen do šlechtického stavu s právem užívat titul sir.

Příběh Nicholase Wintona je příkladem lidskosti, nezištnosti, osobní odvahy a skromnosti.

Nicholas Winton