Je život v nevědomosti pro člověka výhrou ?

Je život v nevědomosti pro člověka výhrou ?

Problematiku člověka a života kolem nás řeší mnoho filozofů a vědců, ale nejdůležitější pohled je vždy ten náš. Od něj se odvíjí vše, co je pro nás důležité. Existuje celá řada vlastností, které jsou běžně využívány k definici člověka a života. Popisují biosféru a evoluci, lidský metabolismus, růst a rozmnožování. Rozšíříme-li pohled až do vesmíru, můžeme pouze fantazírovat a žasnout, když si uvědomíme, že mikroorganizmus je schopen reprodukce i s použitím jedovatého arzenu, jak potvrdili experimenty v prostředí solného jezera Mono Lake. Pokud může něco zde na Zemi dělat tak nečekané věci, co asi dokáže život tam, kde jsme jej zatím ještě neviděli?

Mnohé z poznatků jsou velmi zajímavé, ale vraťme se na zem. Pro většinu lidí neznamená být člověkem nic jiného než jíst, rozmnožovat se a "mít se dobře". Naše "mít se dobře" přitom už způsobilo tolik katastrof včetně světových válek a přesto jsme se nepoučili. Jako kdybychom si mysleli, že je to právě rozum, okolo něhož se točí celý svět a planeta. Máme oproti jiným živým tvorům skutečně velikou moc.

člověk a život

Jenže oproti vědomí moci paradoxně častěji přemýšlíme o ne-moci. Kolik lidí se samo sebe ptá co je to za život a jak by je takový život mohl bavit. Kolik lidí si říká: „kdybych jen mohl“ a kolik lidí má na sebe nebo na život vztek. Kolik lidí si myslí, že za nic nestojí. A to všechno i přesto, že nevíme o sobě a životě téměř nic. Budeme-li se soustředit jen na to, co si nepřejeme a co bychom chtěli, velice snadno pak zapomeneme na to, co už máme.

Kdybychom znali pravdu o tom, k čemu tady člověk a život jsou, zcela určitě by naše existence vypadala jinak. Má-li být tato otázka zodpovězena, je zapotřebí pojmout její problematiku komplexněji. Abychom mohli odpověď zjednodušit, potřebujeme pochopit rozsah otázky. S určitou dávkou zdravého rozumu může každý dojít k tomu, že to není rozum, kdo se otáčí kolem zemské osy a na němž vše stojí a padá. Vzešly snad naše kultury a náboženství z rozumu?

Člověk a život

Pokud se nechceme při dalším přemýšlení ztratit v úvahách, můžeme s určitým zjednodušením říci, že život je dech. Neboť právě to, že dýcháme, je znakem života stejně jako pohyb a hybná síla. Samotný život a taktéž člověk je prázdný a beze smyslu, pokud nemá směřování, cíle, vztahy a způsob, jak přispívat ostatním. Když dáváme a naopak, když bereme, způsobujeme pohyb a tento pohyb směrem k našim vizím se chová tak, že nás buď přibližuje, nebo oddaluje od klíčových hodnot a naší vlastní podstaty. Tento proces můžeme klidně nazvat cestou objevů a skrytých možností, což ovšem není totéž jako hledání úspěchu a slávy. Je to spíše sdílení významné nabídky, která nás inspiruje, abychom se stali ještě více tím, kým jsme a totéž umožnili i ostatním.

Člověk a život

Odpověď na otázku, kdo je člověk, se tedy pravděpodobně skrývá v poznání jeho vlastního rozsahu a možností. Odpověď na otázku, co je život, zase tkví v pohybu, ve kterém je srdce naplněno životním směřováním. Ve skutečném uvědomění, že máme taky oproti jiným živým tvorům velikou zodpovědnost a to je zase podstatou něčeho, čemu obecně říkáme práce.
Jde o takový druh odpovědi, kterou nemůže poskytnout sebelepší vyjádření nebo přesná definice. Je zakódovaná v nás a pouze tam je možné, abychom ji našli.

Sdílej

Roman

redaktor Cool magazine