Jak viděl svět Albert Einstein

Albert Einstein - filozofie a život

Škola mě zklamala, a já jsem zklamal školu. Chtěl jsem se naučit, co chci a toužím vědět, a škola chtěla, abych se učil na zkoušku. Co jsem nesnášel nejvíc, byl soutěžní systém. Nejvíc se to projevovalo ve sportu. Z tohoto hlediska jsem zdánlivě nestál za nic a několikrát jsem také navrhoval, že ze školy odejdu. Byla to katolická škola v Mnichově. Můj první poznatek byl, že jsem omezován učiteli, známky byly jejich jediné měřítko. Jak může učitel s takovým přístupem rozumět mladým lidem?

Asi od dvanácti let jsem začal být podezřívavý k autoritám a nedůvěřovat učitelům. Učil jsem se hlavně doma, nejdřív od svého strýce a později od studenta, který k nám jednou týdně chodil na oběd nebo na večeři. To on mi dával knihy o fyzice nebo astronomii.

Víc jsem četl, víc jsem se učil, a skládal jsem dohromady informace o přírodních zákonech a problémech lidského myšlení, hlavně od vědců, kteří nesouhlasili s některými obecně přijímanými věcmi, například ohledně otázek, kdy, jak a proč jsme byli stvořeni. Pak mi jednoho dne tento student přinesl knihu od Kanta, Kritika čistého rozumu, a při čtení této knihy jsem začal chápat všechno, co jsem se naučil. Brzy už jsem nevěřil v boha známého z Bible, ale spíš v tajemnějšího boha, který se projevuje v silách přírody.

Základní zákony vesmíru jsou jednoduché, ale protože naše smysly jsou omezené, nemůžeme je pochopit.

Albert Einstein 4

Když se podíváme třeba na strom, jehož kořeny vyhledávají vodu, nebo na květiny, které vůní svých květů lákají včely, jež je opylují, nebo i na sebe, a na vnitřní síly, které pohánějí naše jednání, zjistíme, že my všichni tančíme na tajemnou melodii a dudák, který tu melodii v dálce hraje – jakkoliv ho nezveme – kreativní síla nebo bůh – se vymyká všem knižním znalostem.

Stvoření může být duchovního původu, ale to neznamená, že celý proces stvoření je duchovní podstaty. Jak lze něco takového vysvětlit ? Dejme tomu, že svět je tajemný. Příroda není výhradně materiální ani čistě duchovní. Také člověk je více, než jenom maso a krev. Přesto může existovat bez náboženského vyznání. Za každou příčinou je možno nalézt další příčinu. Konec nebo začátek všech příčin musí být teprve nalezen. A ještě na jednu věc nesmíme zapomínat. Neexistuje následek bez příčiny a stvoření se nevymyká zákonům.

Kdybych neměl naprostou důvěru v soulad a řád ve stvoření vesmíru, nepokoušel bych se jej třicet let vyjádřit matematickým vzorcem. Je to naše vědomí a mysl, co nás vyvyšuje nad zvířata a dává nám možnost začít si uvědomovat sebe sama a náš vztah k vesmíru.

Věřím, že mám kosmické náboženské cítění. Nikdy jsem nepochopil, jak někoho může těmito pocity naplňovat modlitba k nějakému omezenému objektu. Strom venku je živý, socha je neživá. Celá příroda je život, a život, jak jsem vysledoval, odmítá boha podobajícího se člověku.

Albert Einstein 2

Člověk má nekonečné rozměry a nachází boha ve svém svědomí. Kosmické náboženství nemá žádná dogmata kromě učení, že vesmír je racionální a nejvyšším údělem člověka je tvořit v souladu se zákony vesmíru.

Líbí se mi prožívat vesmír jako jeden harmonický celek. Každá buňka má svůj život. Hmota má také svůj život, je jako zpevněná energie. Naše těla jsou jako vězení. Těším se, až budu volný, ale nespekuluji o tom, co se se mnou pak stane.

Žiji teď tady a moje povinnosti jsou nyní v tomhle světě. Studuji zákony přírody. To je moje práce tady na zemi.

Svět potřebuje nové morální podněty, a ty, obávám se, nepřijdou z církve, těžce zkompromitované v průběhu staletí. Možná by tyto impulsy mohly přijít od vědců, kteří pokračují v tradici Galilea, Keplera a Newtona. I přes selhání a perzekuci se tito muži snažili dokázat, že vesmír je jednolitá entita, ve které humanizovaný bůh nemá místo.

Geniální vědec není ovlivněný chválou ani obviňováním, ani nekáže. Odhaluje tajemství vesmíru a lidé přicházejí, bez toho, aby je k tomu někdo nutil, přicházejí, aby viděli nové odhalení, pořádek, harmonii, nádheru stvoření.

Jak si člověk uvědomuje úžasné zákony, které vládnou v přírodě, začíná si uvědomovat, jak malý vlastně je. Vidí malichernost lidské existence, s jejími ambicemi a intrikami ve smyslu „já jsem lepší, než ty.“

To je počátek kosmického náboženství; přátelství a služba lidem se stala morálním kodexem. Bez takového morálního základu jsme beznadějně ztraceni.

Albert Einstein 6

Pokud chceme zlepšit svět, můžeme to udělat s vědeckými poznatky, ale prostřednictvím ideálů. Konfucius, Buddha, Ježíš a Gándhí udělali pro lidstvo víc než věda. Musíme začít se srdcem člověka, s jeho svědomím, a hodnota svědomí se může projevit pouze v nezištné službě lidstvu.

Náboženství a věda jdou ruku v ruce. Jak už jsem řekl dříve, věda bez náboženství je chromá a náboženství bez vědy je slepé. Jsou na sobě vzájemně závislé a mají společný cíl – hledání pravdy. Proto je od církve absurdní zakázat Galilea nebo Darwina nebo jiné vědce. A je to stejně absurdní, když vědci říkají, že Bůh neexistuje. Skutečný vědec má víru, což ale neznamená, že se musí hlásit k církvi.

Bez náboženství není charita. Duše byla dána každému z nás a pohybuje ve stejném duchu s vesmírem.

Nejsem mystik. Snažím se prohlédnout přírodní zákony, nemá to nic společného s mysticismem, ale tváří v tvář stvoření se cítím velmi pokorně. Je to, jako když se duše projevuje jako neskonale lepší než duch člověka. Díky mému úsilí ve vědě znám kosmické náboženské cítění. Ale nechci být nazýván mystikem.

Věřím, že se nemusíme starat o to, co se stane po tomto životě, dokud budeme konat svou povinnost tady na zemi, milovat a sloužit.

Věřím ve vesmír, jeho moudrost. Přírodním zákonům podléhá každé dění. Také věřím v účel svého bytí tady na zemi. Věřím své intuici, svému svědomí, ale odmítám spekulace o nebi a pekle. Žiji tady a teď.

Mnoho lidí si myslí, že pokrok je založen na empirických zkušenostech a kritickému myšlení, ale já říkám, že pravé poznání vychází z filozofie vyvozování závěrů. Proto je to intuice, která dělá svět lepším, ne jen sledování vyšlapané cestičky.

Intuice nás nutí podívat se na zdánlivě nesouvisející fakta a pak o nich přemýšlet, dokud neuvidíme, že fungují podle stejných zákonů . Vyhledávat související skutečnosti znamená lpět na tom, co člověk má, místo hledání nových skutečností.

Intuice je otcem nových poznatků, zatímco empirismus není nic jiného než hromadění starých znalostí.  Intuice, nikoli intelekt, je "Sezame otevři se". Opravdu, není to intelekt, ale intuice, která podporuje lidstvo. Intuice prozradí člověku jeho účel v tomto životě.

Albert Einstein

Albert Einstein 8

Zdroje: Einstein a básník: Při hledání kosmického člověka (1983) a z několika setkání Williama Hermannse, které měl s Albertem Einsteinem v období roku 1930 – 1954.

Roman

redaktor Cool magazine