Dvojí životy lidí s mentálním onemocněním

mentální onemocnění

Kdykoliv jsem se cítila v depresi, měla jsem pocit, jako bych měla dva oddělené životy a osobnosti – vysvětluje fotografka Liz Ober. Jednu, kterou lidi vidí každý den a druhou pro kterou je obtížné už jen ráno vstát z postele. Roky se snažím o to, vyjádřit tyto pocity uměním.

Prostřednictvím „dualit“ Liz pravděpodobně našla ve spojení se svou profesí vhodný způsob. Vytvořila fotografické série dvou typů portrétů. Jedna série ukazuje tu stránku, kterou mají lidé raději. Jsou veselí, ve formálním oděvu, nebo v klidu hrající na kytaru. Druhá série fotografií ukazuje tu část jejich osobnosti, která se projeví ve stavu deprese. Jsou schovaní ve svém bytě nebo za ohlušujícím řevem reproduktorů. Pod každým obrázkem je ručně psaný titulek, který popisuje prožitky těch konkrétních stavů mysli. Výsledkem jsou dva obrázky jedné osoby, jeden „nahoře“ druhý „dole“.

mentalni onemocneni 1

Na jedné straně se tak dívka cítí jako malá a ubohá, obklopená mlhou selhání, utopená v očekáváních, která nesplnila, stínem jejího reálného života. Na straně druhé je její vitalita a radost ze života nepopiratelná. Je silná a obávaná. Mluví za sebe i jménem ostatních jasným, silným hlasem.

Liz, které byla diagnostikována bipolární porucha, začala tento projekt s vlastními portréty. Ve stavu, kdy byla zranitelná, byla nucena čelit své nemoci způsobem, který nikdy předtím neprožila. Tím, že jsem se stala subjektem, jsem musela ukázat světu, že trpím bipolární poruchou. Naopak část, kdy jsem psala k fotografiím popisky, byla velice očistná. Byl to pro mě způsob, jak vyjádřit, co se při různých stavech děje v mém mozku.

A tak se dostala k tomu, že zahrnula do své práce i jiné lidi. Většina jejích subjektů jsou její přátelé a přátelé přátel. Protože byla součástí umělecké komunity, znala lidi, žijící s bipolární poruchou nebo depresí, a kteří jsou ochotni o tom otevřeně mluvit. Mohla s nimi zajít na drink nebo na kávu a probrat jejich zkušenosti a prožitky předtím, než začali řešit konkrétní podobu jejich budoucích fotografií. „Dávám jim kontrolu nad konkrétní podobou snímků. Sami se rozhodnou, kde chtějí být fotografováni a co budou dělat.“

Cílem těchto fotografií je podle Lizzie snížit stigma, které je spojené s diagnózou mentální choroby. Poukazovat na kontrast soukromé a veřejné stránky každého člověka, který je patrný na všech fotografiích, a představy, jako bychom žili dvojí život, jsou dobře známé každému z nás. „Věřím, že je důležité spojit lidskou tvář s nemocí, která postihuje miliony lidí.“

Podle národního zdravotnického institutu je v USA asi 43,7 milionů lidí starších osmnácti let, kterým bylo diagnostikováno psychické onemocnění. To je 18,6 procent všech dospělých Američanů. Liz poukazuje na to, že 5,7 milionu Američanů byla diagnostikována bipolární porucha a přibližně 14,8 milionů dalších trpí depresí. I přes tato čísla cítí, že těmto diagnózám lidé většinou nerozumí.

mentalni onemocneni 2

mentalni onemocneni 3

mentalni onemocneni 4

mentalni onemocneni 5

mentalni onemocneni 6

mentalni onemocneni 7

mentalni onemocneni 8

mentalni onemocneni 9

mentalni onemocneni 10

Prostřednictvím fotografií takzvaně „zdraví“ lidé, kteří těmito poruchami netrpí, mohou lépe porozumět těm, kteří s těmito nemocemi žijí.

Foto: Liz Obert

Roman

redaktor Cool magazine